Úvod - Broumovsko - Benediktini na Broumovsku

Vývoj broumovské kotliny a význam benediktinů pro vznik a kultivaci krajiny

Email Tisk PDF

b_kotlina-5Stručný obsah příspěvku ze semináře k obnově kulturního dědictví na Broumovsku "Paměť Broumovska", uspořádaného v rámci Týdne pro broumovské kostely 9. 8. 2000 v Božanově.

autorka: Mgr. Lydia Baštecká, Státní okresní archiv Náchod

Hlavní povinností mnichů v Řádu sv. Benedikta je podle Benediktovy řehole služba Bohu v modlitbě a práci v duchu řádového hesla "Ora et labora". V širším slova smyslu modlitbou má být i denní práce, která původně spočívala v zemědělství a kultivaci krajiny. Takto se také činnost benediktinů plně projevila v broumovské kotlině. V první řadě se zasloužili o osídlení území, které získali v 1. polovině 13. století od panovníka, a které bylo v té době pokryto hustým pralesem. Díky promyšlené a plánovité kolonizační činnosti zde v krátké době vznikla řada vesnic s pozemky určenými k obdělávání a spojených komunikacemi a vlastní Broumov jako místo trhu, soustředění řemeslné výroby a centra správy řádového panství. Byla to kolonizace německá na základě emfyteutického čili zákupného práva a probíhala hlavně v letech 1238 - 1278. Mateřský klášter v Břevnově se staral nejen o materiální zajištění nových osadníků, ale také o řádnou duchovní správu, ve vznikajících osadách vystavěl dřevěné kostely. Vzácným konkrétním dokladem kolonizace velké části Policka a Broumovska jsou zápisy na zadní desce kodexu Super Cantica canticorum, které uvádějí jako kolonizátora opata Martina a jménem jednotlivé lokátory.

Břevnovský klášter měl v té době v Broumově k zajištění svého majetku pouze hrad a purkrabího, teprve v r. 1322 zde založil probošství a při něm klášter. Ve městě se usazovali především soukeníci. Pozdější značná prosperita tohoto řemesla byla hned v počátku podpořena privilegiem krále Přemysla Otakara II. I pozdějším privilegiem Karla IV., které dalo broumovským měšťanům značná práva. Po vypálení břevnovského kláštera husity v r. 1420 přesídlil opat do Broumova a přivedl s sebou nejen většinu řádových bratří, ale i knihy, které daly základ cenné klášterní knihovně. Byl mezi nimi i proslulý codex giganteus či liber gigas. Ačkoli za husitství zůstal Broumov katolickým, snad díky svým četným obchodním stykům se slezskými městy, později díky značnému přílivu soukeníků z Porýní se zde rozšířilo protestantství. To spolu se snahou měšťanů o uvolnění z poddanské závislosti na klášteru kulminovalo ve známých událostech let 1618 a 1619 v době českého stavovského povstání.

b_kotlina-9V polovině 17. století tvořilo panství broumovského kláštera jednu z největších majetkových položek církevních institucí v Čechách a následně zde došlo ke značnému rozvoji podnikatelských aktivit, spojených s reaktivací a expanzí vlastního režijního hospodářství. Podle známého Hesseliova urbáře, unikátního svými obrazovými přílohami, víme, že krátce po polovině 70. let se broumovská panství skládalo z města a 19 vesnic a režijní hospodářství kláštera představovalo 7 dvorů, pivovar, 19 mlýnů, více než 500 rybníků a lesy pokrývaly více než třetinu panství. Hospodářský rozkvět pokračoval i později a umožnil opatu Otmaru Zinkemu (1700 - 1738) nebývale velkorysou stavební aktivitu, které Broumovsko vděčí za množství architektonických barokních skvostů. Neblahé důsledky pro obyvatele Broumovska měly slezské války. Po r. 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, se zmenšil bezprostřední vliv benediktinů na život poddaných, přesto klášterní velkostatek zde, i když po pozemkových reformách v menším rozsahu, fungoval až do r. 1945.

Po celou dobu své činnosti na Broumovsku jednoznačně pozitivně působili benediktini v oblasti kulturní, školství a vědy. Nelze alespoň nepřipomenout proslulé klášterní gymnázium, které jednak vychovalo řadu významných osobností (studentů i pedagogů), ale poskytovalo i možnost vzdělání obyvatelům Broumova a okolí. Na posledním místě, nikoli však důležitostí, je třeba zmínit rozsáhlou duchovní péči (řádové fary byly obsazovány řeholníky), jejíž význam snad již v dnešní době ani nedokážeme plně ocenit.

 

Meziobecní spolupráce

DSO Broumovsko se zapojilo do projektu Svazu měst a obcí ČR „Podpora meziobecní spolupráce"

Podpora KHK

Projekty „DSO Broumovsko“ a "Malé letní dovádění pro dospělé a pro děti" byly podpořeny z rozpočtu Královéhradeckého kraje v rámci dotačního titulu Program obnovy venkova.

logo_khk

Péče o zeleň

KOMUSENELENI_-_banner_160x600pix


Kontakt

adresa:
DSO Broumovsko
Klášterní 1
550 01 Broumov

dsobroumovsko@broumov.net

tel.: +420 491 810 020

Karel Rejchrt - předseda
tel.: 723 913 796
Eva Pichová - účetní
tel.: 602 854 783
Yvona Eliášová - koordinátorka
tel.: 608 703 558
 
Projekt meziobecní spolupráce
Hana Colby
tel.: 777 694 393
Martina Tauchmanová
tel: 775 761 001
Yvona Eliášová
tel.: 608 703 558